Odpad zvyšuje konkurenceschopnost firem na Západě
Nelze se samozřejmě divit tomu, že své odpadové teplo se v čím dál větší míře snaží využít i společnosti v Číně, která se dlouhodobě potýká s rostoucí hladinou mezd a část firem ji tak opouští a přesouvá své výroby do zemí jako jsou Indie, Bangladéš či Vietnam (na tričku již dnes budete mít spíše „Made in Bangladesh“ než „Made in China“).
Rekuperace tepla je zároveň velmi užitečný pomocník při snižování emise skleníkových plynů a často je to tato motivace (snížení ekologické stopy firmy), co vede k instalaci tepelných výměníků, a to dokonce i v USA, které se odmítly účastnit Pařížské dohody o ochraně klimatu.
O čem přesně je to vlastně řeč?
Odpadem se v tomto případě myslí odpadové teplo z provozů firem, které bylo dříve bez jakéhokoliv užitku vypuštěno do okolí. Dnes však dochází k tomu, že toto teplo je opakovaně využito buď pro vlastní potřebu, tj. firmy tímto způsobem výrazně snižují své účty za energii, či je prodáno do veřejného sektoru. Například v Kodani je odpadovým teplem vytápěno 98% domácností. Řádově tisíce či desítky tisíc domácností v okolí velkých provozů jsou pak vytápěny ve Francii, Německu, Holandsku, Velké Británii, Švédsku a dalších vyspělých zemích Evropy.
V Německu pomáhá rekuperace i supermarketům, ve Švédsku datovým centrům
Širokou škálu využití rekuperace potvrzují např. i supermarkety v Německu, které opětovně využívají teplo z kompresorů chladících boxů. Ve Švédsku pak díky rekuperaci rostou jako houby po dešti datová centra. Např. datacentrum společnosti H&M má po svém dokončení zásobovat teplem 2 500 domácností.
A co ČR?
Samozřejmě, že rekuperace je jedním z významných způsobů k udržení konkurenceschopnosti českých firem, zvlášť v prostředí posilující koruny a rostoucích mezd. Rekuperační jednotky však nenajdete jen u výrobních závodů, ale také u hotelů, sportovních areálů, kancelářských budov či skladů.