Kde se vzaly puzzle?

Světový fenomén puzzle dosahuje svými kořeny do Londýna, kde byla v roce 1760 vynalezena první skládačka právě tohoto typu. Tenkrát měly puzzle za úkol především vzdělávat, jelikož prvními obrazy rozdělenými pilou na malé části, byly mapy. Trvalo dlouhou dobu, než se puzzle rozšířily do světa jako zábavná hra pro všechny věkové kategorie. Dříve byly totiž puzzle vyráběny z mahagonového dřeva, pro spoustu lidí tak byly nedostupným zbožím. Poté, co se nákladné dřevo vyměnilo za levnější lepenku, mohly puzzle zavítat téměř do všech domácností. Dnes známe puzzle všech rozměrů i tvarů tvořící obraz snad čehokoliv, na co si vzpomenete. Od oblíbených dětských motivů po složité motivy složené jen z několika odstínů barev – takové dokáží pořádně zamotat hlavu i zkušeným milovníkům puzzle. Na trhu jsou ale k dostání i 3D puzzle, díky kterým mohou naše obývací pokoje zdobit zmenšeniny významných světových staveb.

Papírová skládačka jako světový fenomén

Puzzle, které často vyslovujeme zdomácnělým způsobem jako „pucle," ačkoliv správně bychom měli vycházet z toho, že jde o cizí slovo, které se čte jako „pazl," jsou dnes jednou z prvních logických her, se kterou seznamujeme děti. Ačkoliv obvykle začínají trénovat na několika dřevěných dílcích, za pár let z nich mohou být rekordmani. Prozatím největší počet dílků puzzle, který dohromady stvořil obraz, byl 1 076 280. Takové puzzle zabraly 600 čtverečních metrů a na jejich složení se podílelo 15 000 příznivců téhle legendární skládačky.

Puzzle jako prevence duševních neduhů

Skládání puzzle dokonce nemusí být „jen" zábavou. Je obecně známo, že tvoření obrazů pomocí jednotlivých dílků má mít blahodárný vliv na rozvoj motoriky a logického myšlení u dětí. I u dospělých má ale tohle uklidňující zapadání dílků své další výhody. Posloužit totiž může jako meditace. Udržuje navíc mozek ve střehu a tak pomáhá předcházet nemocem, jako je například Alzheimerova choroba. Trénováním mysli ale můžeme předejít i ztrátám paměti nebo demenci.